Oxid zinku

Oxid zinečnatý se v přírodě vyskytuje jako nerost zvaný zinkit. Tento bílý prášek nerozpustný ve vodě je nejčastěji využíván jako netoxický pigment v malířství tzv. zinková běloba. Využívá se také ve sklářském a keramickém průmyslu nebo při výrobě pryže. Své čestné místo má i v průmyslu kosmetickém (masti, krémy, dekorační kosmetika apod.).

Oxid zinku absorbuje přebytečnou vlhkost, zabraňuje množení bakterií, a dokonce pohlcuje pachy (využití při tvorbě deodorantů). Urychluje hojení a předchází vzniku jizev. Aplikovat ho lze i na poškozenou, podrážděnou a citlivou pokožku, včetně té dětské (plenková dermatitida).

Co však činí tento bílý prášek výjimečným? Oxid zinku dokáže ulpět na kůži a odrážet ultrafialové záření, vytváří tak fyzickou barieru proti slunečním paprskům (UVA i UVB). Díky těmto vlastnostem je ideálním adeptem pro výrobu opalovacích přípravků.

Klasické chemické opalovací přípravky UV záření pohlcují, udržují je na povrchu kůže nebo přeměňují na teplo. Při těchto chemických reakcích mohou vznikat volné radikály a karcinogenní látky poškozující naše buňky. Většina chemických látek dokáže zadržovat pouze jeden typ UV paprsků, proto opalovací přípravky obsahují desítky různých chemikálií. Pokud už sáhnete po chemickém opalovacím přípravku určitě se vyhněte těmto látkám: Benzophenone, Homosalate, Octinoxate, Oxybenzone, Padimate O, Para-Aminobenzoic acid.

Avšak nic není černobílé, a i při výběru minerálního UV filtru musíte dávat pozor! Vždy se ujistěte, že přípravek neobsahuje nanočástice (non-nano). Nanočástice, na rozdíl od mikročástic, mohou pronikat pokožkou. Vliv nanočástic na lidské zdraví nebyl dosud řádně probádán, proto je vhodné se řídit zásadou předběžné opatrnosti a výrobkům s nanočásticemi se vyhýbat.

https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/p720x720/86243775_126697598873176_8748408551531085824_o.jpg?_nc_cat=109&_nc_ohc=_M7Ryk3zCBEAX_7bcpk&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&_nc_tp=6&oh=0129539540ed88ea584f0414ab8d0172&oe=5EC4BB3F